Blížilo se poledne, když Vasilij nepozorovaně opustil území Agropromu a měl na dohled oblast Jantar. Ihned se ozvala vysílačka „Liško, Liško, tady Jezevec, potvrďte příjem.“ Vasilij stiskl tlačítko na vysílačce pověšené na rameni a potichu odpověděl. „tady Liška, jaká je situace?“ Chvíli ticho, načeš se ozvalo praskání a jiný hlas: „Tady Kalous, potvrzuji vizuální kontakt, vidíme tě, prozatím máš kolem sebe čisto, ale měj při ruce detektor, anomálie sou trochu jiný kafe než nepřátelé.“ Vasilij vytáhl z batohu černozelený detektor a ihned se ozvalo pípání. Už na první pohled bylo poznat, že se jedná o Springboard, a tak se celé oblasti Vasilij raději obloukem vyhnul a zalezl do menšího lesíka, který vypadal o poznání klidněji. Z vysílačky se ozvalo varování: „Liško, bacha, nalevo vod tebe je pár prasat, radši je sejmi.“ Vasilij se koukl doleva a skutečně, pod řadou větších stromů se líně pásla obrovská prasata, ale dříve než Vasila ucítila, byla na místě mrtvá. Díky tlumiči a optice nebyl žádný problém tiše a přesně potencionální hrozbu odstranit. V pokleku pokračoval dál, až se dostal na kraj leasa, a před ním se rozprostírala louka, v jejímž středu byla zchátralá laboratoř. Opět vysílačka: „Bacha, v tý laboratoři je celkem dost Monolithů, lehni si a pliž se po zemi, snaž se to vobejít, a vyhni se zbytečnýmu kontaktu. Vasilij si lehl a začal se pomalu plížit. Byl jen pár metrů od laboratoře, když se mu ozval Anatolij. „Tady Jezevec, na pravý straně je u zdi vopřenej nějakej chlápek, máme ho dostat nebo se vo něj postaráš?“ Vasilij se krátce zamyslel a pak odpověděl: „Dík za pomoc, ale sejmu ho sám, ať si neplýtváte náboje a ať se zbytečně neprozradíte.“ A skutečně, jakmile se proplížil k oné zdi, byl o ní opřený muž se zbraní na zádech, v ruce cigaretu. Vasilij se pomalu postavil, vytáhl nůž a přiskočil ke
své oběti. Kudla projela krkem jako nůž máslem a okamžitě přesekla krční tepnu. Muž nestačil vydat ani hlásku a už se sesunul k zemi. Vzápětí se zase ozvala vysílačka: „Tady je poštolka, pěkně si ho sundal, kámo, ale teď si zas lehni, zezadu se blíží malá hlídka, tak bacha.“ Vasilij se ocitl zase na zemi a pokračoval v tiché infiltraci. Za sebou uslyšel jen 2 tiché písknutí, zřejmě byla jeho „ochranka“ skutečně dobrá v ostřelování. Po chvíli zaslechl zvláštní vrčení, načeš se z vysílačky ozvalo varování. „Tady Rejsek, ani se nehni, nad sebou máš vrtulník, zatraceně jak se Monolithi dostali k Hindům?“ Chvíli nikdo nehnul ani brvou, ale po chvíli vrtulník odletěl tím směrem, odkud vyrazil. Vasilij pokračoval, už měl jasně na dohled komplex budov, ve kterém byl jeho cíl. Najednou ale pocítil zvláštní hučení v hlavě. Vysílačka očividně nezvládala, ale ještě něco stačil pochytit. „Bach…to….radia…zkus….hou stranu, hod…ští“ I přes zdánlivou nesrozumitelnost Vasilij pochopil, a vydal se druhým směrem. Hučení přestalo, ale bylo zde nohem více anomálií, převážně Burnery a Electra. Vasiij postupoval pomalu, ale nakonec se dostal k plotu, v němž byla díra, tak akorát velká, aby se jí protáhl člověk. Najednou byl na místě. Ještě se ani nestačil rozmyslet, kudy se vydá, když zaslechl hlasy. Proti němu šel pár pěšáků. Vasilij poklekl a dříve než kterýkoliv z nich stačil Vasila byť jen zahlédnout, už byli oba mrtví. Na střeše se pohybovala hlídka, opět žádný problém. Nějakou dobu měl Vasilij od nepřátel pokoj, a dostal se ke dveřím do největší budovy, na kterých bylo napsáno „Vstup zakázán“. Nebylo těžké pochopit, že artefakt bude zde. Dveře byly zamčené, ale stačilo pár výstřelů do zámku, menší rána pažbou a jeden přesný výkop, a už byl Vasilij uvnitř budovy. Zde se mu hodil noktovizor, protože v budově byla
naprostá tma. Postupoval tedy pomalu dál, neobtěžoval se zabíjením dalších lidí, nikdo si ho naštěstí ani nevšiml. Po chvíli chůze a průzkumu se dostal až k ocelovým dveřím, u kterých stáli 2 strážní. Stačily 2 přesné rány do hlav obou a bylo vystaráno.
Dveře měly zámek na kartu, a tak obrátil tělo jedné z obětí a v náprsní kapse nahmatal kartu a v mžiku byly dveře odemčeny. Na chvíli byl Vasilij oslepen, protože se dostal do velké kulaté místnosti, na rozdíl od zbytku budovy ostře osvětlené. V místnosti byl jediný muž, oblečený v bílém plášti. U pasu měl pistoli, a tak Vasilij stiskl spoušť. Ale nestalo se nic, nevyšel žádný výstřel. V tu chvíli se muž otočil a najednou Vasilij znehybněl, tělo ho přestalo poslouchat a nemohl hnout ani brvou. Muž se k němu stále přibližoval, s jednou rukou napřaženou k němu, a druhou rukou vytáhl pistoli. Vasilij nemohl dělat nic, nemohl ani promluvit, nezbývalo mu nic jiného než nečinně sledovat svého nového protivníka…
Pokračování příště…
Autor: DarthCvrnda