Chance To Survive - Part 2

Stalker - Chance To Survive Part 2

 

Vasilij pomalu přicházel k sobě, ale než otevřel oči, chvíli pouze naslouchal. „Ten už se neprobere, navrhuju ho tady nechat, přece se s nim nepotáhnem?“ Krátce nato se ozval známý hlas „Zachránil nám život, a ty bys ho tady chtěl nechat? Vono se o tobě říká, že máš místo mozku piliny, ale doteď sem tomu nevěřil.“ To už Vasilij otevřel oči, a zjistil, že se nad ním hrbí lidé, kterým předtím pomohl. „No vida, kdo řikal že se neprobere? Klid, chlape, klidně eště zůstaň ležet.“ Ale Vasilij byl na nohou dříve, než to dotyčný stačil dopovědět. „Dík že ste mě tady nenechali, sem vám zavázanej.“ „Ty že si zavázanej nám? To my bysme ti měli líbat ruce, bez tebe už by nás vohlodávali Snorkové.“ „Když myslíte, mimochodem, co byla ta potvora co mě táhla?“ „Bloodsucker, přezdívanej Upír, tenhle šmejd se může udělat neviditelnym, máš štěstí že si tě vybral jako druhýho, jinak bysme tě teď zakopávali, seznam se.“ Ukázal na zem, kde ležel zkroucený humanoid s podivnými chapadly pod krkem, na jeho těle byly četné díry od kulek a právě mezi chapadly měl zabodnutý nůž. Dotyčný k němu přistoupil, nůž vytáhl, otřel si ho o rukáv a zastrčil za opasek. „Bohužel, Petr už takové štěstí neměl. No, co nadělam, to se tady holt stává. Asi bych se měl představit, menuju se Anatolij, a vedu tuhle bandu šílenců, všichni patříme k žoldákům, určitě si o nás slyšel.“ „Kdo by neslyšel“ Odpověděl Vasilij a oba muži si potřásli rukou. „Já se menuju Vasilij Kozlovksy, určitě ste o mě neslyšeli.“ Anatolij se pousmál a odvětil: „Bohužel, neměl sem tu čest, poď, už se stmívá, zvu tě na naší základnu.“ „Díky, aspoň to tu líp poznám.“

 

Skupina šla asi hodinu, když měli na dohled základnu, už byla tma a jediný zdroj světla bylo několik baterek v rukou žoldáků a samotná základna. U vchodu seděli 2 muži v maskách, kteří očividně tvrdě spali. Anatolij se před ně připlížil a zařval: „Poplach! Mutanti útočí!“ Oba muži najednou ožili a začali blekotat „Co? Pane, ano pane, sme připraveni“ Anatolij a celá jeho skupina se dala do smíchu a bez dalších řečí pokračovala dál. Vasilij jen nečinně přihlížel. Když se dostali před vchod do největší budovy celého koplexu, Anatolij se otočil ke svým druhům „Dneska máme pohov chlapi, zasloužíte si voraz, doporučuju se trochu prospat, zejtra máme další šichtu.“ Poté pohlédl na Vasila: „Co se tebe týče, poď, seznámim tě s naším šéfem.“ Oba muži vystoupali několik pater a zastavili se před malými dřevěnými dveřmi. Anatolij zavelel: „Počkej tady, jenom si promluvim se šéfem a se všim ho seznámim.“ Vasilij stál přede dveřmi asi 5 minut, a když se konečně dveře otevřely, Anatolij vešel na chodbu a pobídl Vasila, aby vešel do místnosti. Když vešel dál, dostal se do malé kanceláře, ve které nebylo nic víc než stůl, židle, prosklená skříň a na zdi pověšená hlava divočáka. U stolu stál vysoký muž, věkem okolo padesáti. „Takže ty seš ten náš strážnej anděl? Představoval sem si tě trochu jinak, ale to už je teď fuk. Moje méno je Joga Čekov, a mam pod palcem všechny žoldáky v Zóně. „Vasilij Kozlovsky, těší mě že vás poznávám, pane.“ Joga se zamračil. „Pane? Tady nejsme v armádě, vy ste prý v amrádě byl, je to pravda? Anatolij mi vše řekl, prý ste na cestě sem byl dost výřečný.“ „Ano, byl jsem v amrádě, ale to už je minulost.“ „No vida, něco spolu máme společnýho, já byl v armádě taky, patřil sem k jednotce, která po po prvním výbuchu Černobylu čistila tohle vokolí, takže sem tu vlastně doma.“ „Promiňte, že vás přerušuji, ale rád bych věděl, proč jsem vůbec tady.“ „Dete přímo k věci, co? To se mi líbí, no dobrá. Tak začnem. Slyšel ste o frakci Monolith?“ „Něco málo, prej sou to nějací fanatici sídlící v centru.“ „Přesně, to sou oni. A právě oni získali v blízkosti elektrárny velmi vzácný artefakt, podle všeho jediný všeho druhu. Moc se toho o něm neví, ale prý má neobyčejné vlastnosti a schopnosti, no a jak už to tak bejvá, nelíbí se nám, že tenhle zázrak mají v rukou takoví zaslepenci jako Monolith. Proto ho chceme my. A mám takové tušení, že právě vy jste na to vhodný, pane Kozlovsky.“ „Já? Proč zrovna já? V Zóně jsem pár dní, vůbec nemá s takovýhlema věcma zkušenost.“ „O to právě de, nikdo vás nezná, a aspoň si tim vysloužíte slušnou pověst.“ „Je to pro mě ctí, ale pořád si nejsem jistý.“ „Ještě k tomu vám nabízím členství u Žoldáků, a mimochodem, abych se odvděčil za vaší dnešní akci, všechno na základně máte gratis. A peněžitá odměna také nebude nízká.“ „To bych bral, zní to čím dál líp.“ „Skvěle, ale protože se mi zamlouváte a co sem slyšel, nemáte co ztratit, nebudu vám lhát. Šance na přežití sou minimální. Ať už tahle akce skončí jakkoliv, s Monolithem budeme mít navždy problémy, ale to prostě musíme podstoupit. Ste i vy ochotný riskovat svůj život?“ „Rozhodně, veliteli.“ Joga se triumfálně usmál. „Bezva, vidím že už si zvykáte, takže teď se prospěte, ráno se za mnou stavte, řeknu vám co a jak.“ Dobře, nashle ráno.“ „Nápodobně, kolego. Ste naše jediná naděje.“



Pokračování příště…

Autor: DarthCvrnda

Obchod

Koupit Stalker:Shadow of Chernobyl Koupit Stalker:Clear Sky

Hlavní menu

Stalker 2

Stalker: Call of Pripyat

Stalker: Clear Sky

Stalker: Shadow of Chernobyl

Zajímavosti

Statistika

TopList



Ikonky

Mass Effect 3 Stalker.scorpions.cz
Dead Space 2 CoD5.cz - největší česká fansite
Call of Duty 4 fansite GameFiltr
DiRT 3 zaklinac
Far Cry 3 Crysis.gamefan.cz
www.settlers.cz